(c) DM
[Údaje o knížce] - [Informace z obálky knížky] - [Úvody do kapitol] - [Recenze]

Křest ohněm

------======------

Údaje o knížce

Autor Andrzej Sapkowski
Název "KŘEST OHNĚM"
Třetí část ságy o Geraltovi a Ciri
Překlad Stanislav Komárek
Ilustrace Jana Komárková
Vydavatel Leonardo, Ostrava 1997

------======------

Informace z obálky knížky

ANDRZEJ SAPKOWSKI
NEJPOPULÁRNĚJŠÍ AUTOR FANTASY
V ČESKÉ REPUBLICE

CENA AKADEMIE SCIENCE FICTION,
FANTASY A HORORU

1995 KREV ELFŮ
1996 ČAS OPOVRŽENÍ

CENA IKAROS ČASOPISU IKARIE

1993 ZAKLÍNAČ
1994 MEČ OSUDU
1996 KREV ELFŮ

CENA ČS. FANDOMU LUDVÍK

1993 ZAKLÍNAČ


------======------

Úvody do kapitol

Through these fields of descruction
Baptisms of fire
I've watched all your suffering
As the battles raged higher
And though they did hurt me so bad
In the fear and alarm
You did not desert me
My brothers in arms...

DIRE STRAITS


KAPITOLA PRVNÍ

      Tehdy řekla  věštkyně zaklínači:  "Toto je moje rada:  obuj
boty železné a  do ruky vezmi  berlu taktéž železnou.  Běž  v že-
lezných  botách  na  sám  konec  světa,   cestu  před  sebou  že-
leznou holí  ohledávej  a  vlastními slzami  skrápěj.  Jdi  ohněm
i vodou,  nezastavuj se,  zpátky se  neohlížej.  Až prošlapeš že-
lezné  podrážky,  až  odřeš  železnou  hůl,  až  větrem  a  žárem
vyschnou  tvé oči tak,  že již  nebudou schopny  ani slzu uronit,
pak  dospěješ  na konec světa.  Tam  snad  nalezneš  to,  co hle-
dáš, to, co miluješ. Kdož ví."
      Zaklínač tedy šel. Šel ohněm i vodou, za sebe se neohlížel.
Než  nevzal  si  železné  boty,  ani  berlu.  Vzal si svůj zaklí-
načský meč.  Neposlechl  slova  věštkyně.  A  dobře  učinil,  po-
něvadž to byla mizerná věštkyně.
 

                                               Flourens Delannoy:
                                                "Bajky a pohádky"


KAPITOLA DRUHÁ

      Poznal jsem  v životě  mnoho vojáků.  Znal  jsem hejtmany
a vojvody,  jenerály i maršály,  vítěze nesčetných tažení a bi-
tev.  Naslouchal  jsem  jejich  vyprávění  a  pamětem.  Vídával 
jsem je  sklánět se  nad mapami,  zaktreslovat  do nich barevné 
linky a šipky, plánovat, vymýšlet strategie. V té papírové vál-
ce  vždy  všechno klapalo,  všechno fungovalo,  vše  bylo jasné
a  ve vzorném  pořádku.  Tak  to  musí  být,  vysvětlovali  mi.
Armáda  je  především  pořádek a řád.  Vojsko  se  bez  pořádku
neobejde.
      Tím podivnější je, že co se týče pořádku, opravdová válka
-  a několik opravdových válek  jsem viděl  -  neodbytně připo-
míná hořící bordel.


                                                      Marigold:
                                           "Půl století poezie"


KAPITOLA TŘETÍ

      Mandragora; jinak pokřín, rostlina z čeledi lilkovitých.
Bylina bez stonku,  s růžicí přízemních listů a řepkovitým ko-
řenem,  v němž  je  možno  dopatřiti se  tvaru  liské postavy.
M. officinalis  a  M autumnalis  se  v nevelké míře pěstuje ve
Vicovaro,  Rowanu  a  Ymlacu,  divoce roste již jen ojediněle.
Jedlé bobule,  zprvu zelené,  zráním žloutnoucí,  je možno na-
kládati do octa, listy se užívalí coby léčivá droga.  Kořen m.
(radix mandragorae)  je  dnes  ceněn  v medicíně  a  farmacii.
Dříve  mu  byl  přisuzován  mimořádný význam  zvláště  v pově-
rách  národů  Severu;   býval  upravován   do  podoby   figury
lidské  -  mužíčka  (alraunmänchen),  oblékán dokonce do šati-
ček a uchováván  v příbytcích  coby ceněný amulet.  Měl zajiš-
ťovat  ochranu před chorobou,  přinášet štěstí  ve hře i soud-
ním  sporu,   ženám  zaručovat  plodnost  a  snadné  slehnutí.
Kořen  m.  byl  vyhledávaným  obchodním artiklem,  jehož  cena
mohla  dosáhnout  až šedesáti florénů  za kus.  V tomto obcho-
dě  býval  nezřídka  z neznalosti  anebo  s podvodným  záměrem
zaměňován  za kořen rulíku  (odkaz).  M. bylo  taktéž  užíváno 
při  čarování  jako  ingredience  do magických melanží  a  sa-
mozřejmě  jedů.  Zlomocné kejkle  s kořenem  m. bývaly  častým 
obviněním  v dobách honů  na čarodějnice,  příprava  jedu z m.
byla  předmětem  vyšetřování  v  travičském  procesu  Lucrezie
Vigo (odkaz).  Jedů  a  elixírů z m. měla údajně používat rov-
něž legendární Filipa Alhard (odkaz).

                                           Effenberg a Talbot:
                           "Encyklopedia Maxima Mundi, sv. XI"


KAPITOLA ČTVRTÁ

      Upír: čili vampýr,  jest člověk nemrtvý, Chaosem zploze-
ný.  Prvé své žití pozbyvše,  druhé toliko v nočních temnotách
prožívá. Pouze bledé světlo měsíce snáší,  vstává tedy za svi-
tu luny z rovu,  napadá spící lidi,  s největší  oblibou mladé
ženy, a aniž by je  ze sna probudil, saje jejich sladkou krev.

                                                 "Physiologus"

      Venkované česneku  v hojné míře pojedli a pro jistotu si
kolem krků též věnce česnekové zavěsili.  Zvláště ženy si celé
paličky  česneku  pozastrkávaly,  kam  jen  bylo  možno.  Celá
ves páchla  česnekem horrendum,  soudili  tedy kmáni,  že jsou
v bezpečí,  že jim vampýr  újmy neučiní.  Převeliký byl jejich
údiv, když vampýr o půlnoci přiletěl a zhola se nepolekal, na-
opak  náramně  do smíchu  se dal,  zuby skřípal  a  šprýmoval:
"Dobře,  že jeste se okořenili.  Hned se do vás pustím a nalo-
žené maso  je mi více po chuti.  Tak se ještě  vzájemně osolte
a opepřete a nezapomeňte na hořčici."

                                           Sylvester Bugiardo:
                                             Liber Tenebrarum,
                           aneb Kniha událostí hrůzostrašných,
                  leč pravdivých, naukou nikdy neexplikovaných

Měsíc svítí, upír letí košulenka tenká, bojí se panenka!
Lidový popěvek


KAPITOLA PÁTÁ

      Operace  "Centaurus"  se brigáda  zůčastnila  jako  vyčle-
něná  jednotka  IV. Jízdní Armády,  doplněná  navíc  třemi rota-
mi  verdenské  lehké  kavalerie,  které  jsem přidělil  k bojové 
skupině  "Wreemde".   Dále  jsem  z  brigády  vyčlenil  operační
bojové  skupiny  "Siewers"  a  "Morteisen",  každou  o síle čtyř
švadron.  Podobné rozdělení  se  již předtím  osvědčilo  při ae-
dirnské kampani.
      Z místa soustředění u Drieschotu jsme se pohnuli v noci ze
čtvrtého  na pátého  srpna.  Rozkaz  všem  jednotkám  zněl:  do-
sáhnou   linie   Widort-Carcano-Armeria    získat  kontrolu  nad
brody přes Inu, ničit jednotky nepřítele,  ale vyhýbat se větším
ohniskům   odporu.    Zakládáním   požárů,    zvláště   nočních,
osvětlovat  cestu divizím  IV. Armády,  šířit paniku mezi civil-
ním  obyvatelstvem  a  vyvolat ucpání  dopravních  tepen  v týlu
nepřítele  uprchlíky.   Předstíráním  obchvatných  manévrů  tla-
čit relativně malými  silami  nepřátelská  vojska  do skutečného
obklíčení.   Exemplárními  eliminacemi   vybraných  skupin   za-
jatců  a  civilního obyvatelstva vzbuzovat strach, vyvolávat pa-
niku a podrývat morálku nepřítele.
      Výše  uvedené  úkoly  splnila  brigáda  s mimořádným  slu-
žebním nasazením.

                                                     Elan Trahe:
                                              Za císaře a vlast.
               Cesta bojové slávy VII. Daerlanské jízdní brigády




KAPITOLA ŠESTÁ

      Královna pravila: "Mne o milost nepros, nýbrž ty,  kterým
jsi  svými čáry  ublížila.  mělas  odvahu  ke zlým činnům,  měj
odvahu i nyní,  když se  blíží trest.  Není v mé moci zbavovati
hříchů."  Na ta slova  blýskla  elfská vědma  zlýma očima a vy-
křikla:  "Má zhouba  je nedaleko,  královno,  leč ani  tebe ne-
mine  pád.   V  hodině   strašné   smrti   vzpomeneš   na  Laru 
Dorren a její kletbu.  Věz,  že mé prokletí postihne tebe a tvé
potomstvo  až  do desátého  kolena."   Když  však  seznala,  že
v prsou královny  bije statečné srdce,  přestala záludná elfská
čarodějka lát  a  hrozit  a  počala jako fena  skučet a škemrat
o smilování ...

                         "Legenda o Laře Dorren"; lidské podání


      ... však žádné  prosby neobměkčily  kamenná srdce  Dh´oi-
ne, ukrutných lidí. Když Lara Dorren, neprosíc již o lítost pro
sebe, leč jen a jen pro své dítě,  chytila se dveří kočáru,  na
rozkaz  královny  udeřil  jeden  z katanů  mečem  a  uťal  Laře
prsty.  Té noci,  za únorových mrazů,  vydechla  Lara naposled,
rodíc  na návrší  dcerušku,  kterou  uchránila  posledním zbyt-
kem tepla,  jenž zůstal v jejím zmučeném těle.  Bylo to v noci,
uprostřed  sněhu a ledu,  leč na kopci  v tu chvíli  zapanovalo
jaro  a  rozkvetly kvítky feainnewedd.  Do dnešního  dne rostou
tyto  květiny jen  na dvou místech:  v Dol Blathanna  a  na ná-
vrší, kde skonala nešťastná Lara Dorren aep Siadhal.

                         "Legenda o Laře Dorren"; elfské podání



KAPITOLA SEDMÁ

      Itlina; správně Ithline Aegli, dcera Aevenien,  legendární
elfská léčitelka,  astroložka  a jasnovidka.  Proslulost získala
věštbami,  z nichž nejslavnější  je Aen Ithlinnespeath  -  Itli-
nino   Proroctví.    Mnohokrát   opisovanému   a   rozšiřovanému 
proroctví  se  v  různých  obdobích  dostávalo  značného  věhla-
su a text  byl  neustále doplňován komentáři,  klíči  a  vysvět-
livkami,  které  věštby  přizpůsobovaly  aktuální  situaci,  což
posilovalo   přesvědčení   o  Itlinině  nadpřirozené  schopnosti
vidění do budoucna.
      Tvrdí se, že I. předvídala Severní války [1239 - 1268](od-
kaz),  tři  morové  epidemie  [1268, 1272, 1294],  krvavou Válku
dvou  jednorožců  [1309 - 1318] (odkaz)   a   vpád Haaků  [1350] 
(odkaz).  Údajně měla též  předpovědět od konce XIII. st.  pozo-
rované  klimatické změny  -  tzv.  "Bílou Zimu" (odkaz),  kterou
lidská pověra  považovala  za konec světa  a  spojovala  s před-
povězeným   příchodem   Ničitelky  (odkaz).   Tato  predikce  se 
stala   záminkou   k  osudným   honům   na  čarodějnice  [1272 - 
1276]  a  zavinila tak smrt  mnoha nešťastných dívek a žen,  po-
važovaných  za  inkarnaci  Ničitelky.  V současnosti  je  I. ně-
kterými   badateli   považována   za  mýtickou  postavu  a  její
Proroctví   za  mnohem  později  vyprodukované  apokryfy  a  dů-
myslný literární podvrh.

                                             Effenberg a Talbot:
                           "Encyklopedia Maxima Mundi, sv. VIII"


[ Hlavní Strana ]

------======------

© '98 by Milan Dian
Poslední úprava: 24. ledna 2000
dian@atrey.karlin.mff.cuni.cz